/ru/
хныкать, всхлипывать
/en/
1. (balsu verkti) cry, sob; 2. prk. carry (smth) very heavy ; lug
склонение/спряжение слова
глагол| indicative. | ||||
|---|---|---|---|---|
| present | past | past frequentative | future | |
| 1p.sg. | zaukiu | zaukiau | zaukdavau | zauksiu |
| 2p.sg. | zauki | zaukei | zaukdavai | zauksi |
| 3p.sg. | zaukia | zaukė | zaukdavo | zauks |
| 1p.pl. | zaukiam, zaukiame | zaukėm, zaukėme | zaukdavome, zaukdavom | zauksim, zauksime |
| 2p.pl. | zaukiat, zaukiate | zaukėt, zaukėte | zaukdavote, zaukdavot | zauksite, zauksit |
| 3p.pl. | zaukia | zaukė | zaukdavo | zauks |
| subjunctive. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | zaukčiau | zauktume, zauktumėme, zauktumėm |
| 2p. | zauktum, zauktumei | zauktumėte, zauktumėt |
| 3p. | zauktų | zauktų |
| imperative. | ||
|---|---|---|
| sg. | pl. | |
| 1p. | ||
| 2p. | ||
| 3p. | tezaukia, tezaukie | tezaukia, tezaukie |